Historie vlakových poutí

Lurdy

Nejznámější římskokatolické poutní místo. Místo kde velkou stopu zanechali naši předci,
místo které se slovy těžko popisují. Rád bych Vás na těchto stránkách postupně seznamoval
s historií našich předků. Jsem přesvědčen, že máme být právem na co hrdi.

P. Method Jelínek, kněz řád kapucínského, první šiřitel úcty Panny Marie Lurdské v naší zemi.
Snad nelze jinak začít než upozorněním na o. Methoda Jelínka. Bezpochyby první Čech,
který doputoval sám do Lurd již roku 1873. Lurdy navštívil opakovaně, naposledy roku 1885.
Nepodařilo se mi zatím zjistit datum narození. Zemřel náhle 1.11.1886 ve věku 63 let.
Například roku 1874 objednal sám na 1200 lurdských soch , korunky, fotografie.
Všechny tyto objednávky byly pro Rakousko, ale nejvíce pro Moravu.
Vůbec první sochu Panny Marie Lourdské daroval do svého rodiště Pyšela roku 1876.

 

První Čech, první české kázání.

15.8.2014 uplynulo 128 let od první české promluvy u jeskyně zjevení.
Datum kdy slavíme Nanebevzetí Panny Marie. Symbolické datum pro náš národ.
O pár let později byl vystavěna naše národní kaple Nanebevzetí Panny Marie.
O významu o. Methoda Jelínka svědčí fakt, že při prvním českém kázání které
vedl o. Karel Bezstarosti byla učiněna o něm zmínka.

,,…..
Pakli v Rakousku úcta lourdská tak radostně vzkvétá, povýtečně tak tomu jest
u nás na Moravě. Moravu můžeme směle považovati za pramen onoho uctění v Rakousku,
anať hlavní zásluha, že tam už před více lety zavedena byla, připadá
právě Moravanu P. Methodu Jelínkovi. Matka Boží Lourdská požehnala zbožnému nadšení,
kterýmž zahořel zbožný P. Method pro její zvelebení. Ona vyslyšela jeho
prosby a přivedla sem na toto svaté místo, k tomuto cíli jeho tužeb a přání
značné zastoupení jeho milé Moravy. Toto je z knížky popisující vlakovou
pouť roku 1913. Nasal Dr. Alois Kolísek

 

Česká národní kaple, čtvrté tajemství
slavného růžence Nanebevzetí Panny Marie.

Někdy stačí málo a slavné dny se nikdy nestanou. Tak to bylo také při vzniku naší české
národní kaple v Růžencové bazilice v Lurdech. Naši poutníci putovali hromadně poprvé
do Lurd roku 1886 rakousko uherským vlakem a o deset let pozdějí si pouť vlakem
zopakovali při druhé cestě rakousko uherským vlakem. Roku 1896 bylo poutníků
přes čtyřista a nazi nimi přes sto Čechoslovanů.

Jedna z účastnic pouti z roku 1896
přišla o čtyři roky později za k dp. Pavlu Rozínkovi, zámeckému kaplanu na
Skalce u Dobrušky a projevila přání aby i náš národ věnoval dar do svatyně lurdské.
(Byl by to Boží zázrak, kdyby se podařilo paní identifikovat. Bohužel se mi toto nepodařilo.
Kdyby jste někdy narazili na nějakou zmínku, informaci o této paní, napiště prosím.)
Mínila, že by to mohl být být mosaikový obraz, představující jedno růžencové tajemství,
jenž je zároveň obrazem oltářním každé kaple v Růžencové bazilice. Hned složila také
první dar 400 korun.

Dp. Pavel Rozínek kontaktoval o. Lepolda Kolíska, který sepsal knihu ,
Lurdy a pouť do Lurd r. 1896 konaná´´ a napsal mu, aby sbírku zahájil. Leopold Kolísek
napsal dotaz do Lurd o možnosti vybudování mosaikového obrazu s českým věnováním a jeho ceny.
Přišla kladná odpověď a zároveň cena 30 000 franků. Tento obnos e mu zdál příliš velký a
proto odepsal, že národ náš není ani tak četný, ani bohatý, a že nelze doufati, že by se
tak veliký obnos sešel. Nabízel postavení sousočí apoščtolů slovanský sv. Cyrila a Metoděje.
Přišla odpověď, že na sousočí není u jeskyněvhodné místo a časem oznámi sami předmět,
jenž by náš národ mohl zbudovat.

Leopold Kolísek uveřejnil ve včech katolických
novinách a časopisech v němž vylíčil vznik této sbírky a prosil o milodary na dar
do svatyně lurdské. Také se zmínil, že chystáse první česká samostatná vlaková pouť do Lurd.
Ta proběhla roku 1903. Začaly se scházet peníze a obzvlášť po první pouti se sbírka utěšeně rozrůstala.
Roku 1905 byl celý obnos 30 000 franků zabezpečen.

Tak tedy z jara roku 1907 byla kaple hotovo
a 8. září 1907 slavnsotně vysvěcena při druhé české vlakové pouti světícím biskupem Dr. Karlem Wisnarem.
Tato kaple je z českým věnováním. ,,Panně neposkrvněné národ český´´. Na hoře je státní
znak zemí koruny české Čech, Moravy a Slezska. Obraz provedla firma francouzská v Paříži.
Národ český má v Lurdech nádhernou a trvalou památku, ke které dala podnět neznámá poutnice
z roku 1896 a Dp. Pavel Rozínek.

Děkujeme Vám přes závoj času neznámá poutnice která jste složila
první finanční dar a Vám o. Pavle Rozínku, který jste dal podnět Leopoldu Kolískovi, aby se celé věci ujal.